Divadlo

divadlo, druh umění: jako jiné druhy um. je formou spol. vědomí, neoddělitelnou od života spol.. její hist. a kult. D. je napodobením jistých skutečností a dějů prostřednictvím herce (herců) s est. záměrem pro diváka. Div. představeni je syntézou řady složek, např. herectví, slovesného um., scénografie, hudby, režie, tance, různé reprodukční techniky. Za nejspecifič-tější z těchto složek bývá považováno herectví v nejrůznějších podobách, i když se může projevovat v různých formách: buď přímo (živý' herec), nebo prostřednictvím loutky, stínu ve stínovém div. apod. Div. žánry jsou hist. proměnlivé a jejich členění musí vycházet z relativnosti každého schématu. Např. členěni dané funkcí výrazových složek v celkové struktuře či charakterem realizace herecké složky, s kterým se dnes běžně pracuje (činohra, opera, balet), je poměrně pozdní (zhruba vzniklo v období barokního div. a ustaluje se v 19.st.). Různými přesuny a akcentaci složek vznikají pak další žánry (opereta, revue, pantomima, vaudeville, kabaret, estráda, varieté). Nejběžnější elementární členění žánru je dáno přítomností a podílem komického a vážného (komedie, tragédie). Smíšení obou poloh ve formě tragikomedie je známo už ze starověku. Existují žánrová členění podle nejrůznějších kritérií: podle tematického zaměření (dáno hl. tématem dramatu), podle rozsahu představení (aktovka, skeč, celovečerní hra, trilogie), podle charakteru jaz. prostředků (verš, próza), podle zaměření na sociální vrstvy obyv. (div. dvorské, lidové) apod. Pro svůj bezprostřední kontakt s divákem a často aktuálnost zobrazované problematiky představuje d. jeden z nejvíce spol. působivých um. druhů. Divadla sociál, státu jsou udržována z prostředků spol. a mají význ. polit, výchovné a est. poslání.