středa 8. března 2017
Deformace horaio
deformace horaio [lat.], procesy působící v zemské kůře změny hornin Působí je hl. mech. (tektonické) sily a gravitace, dále změny teploty a fázové změny látek v kůre spojené se změnami objemovými, deformační tlakoměr, tlakoměr měřicí tlak podle velikosti deformace vhodné membrány nebo pružiny, deformita [lat.], znetvořeni části těla, např. kostí, páteře. Bývá vrozeni nebo získaná chorobou Či úrazem, defraudace [lat.] viz zpronevěra.
Bažír
bažír, dočasné jezírko nebo bažinaté místo protáhlého tvaru mezi pouštními přesypy, zvi. ve středoas. pouštích. Bažov Pavel Petrovič, 1879 —1950, rus. sov. prozaik; sběratel a stylizátor lid. vyprávění o minulosti i ze života uralských dělníků; sbírka těchto příběhů a pohádek Malachitová skřínka inspirovala sov. hudbu, divadlo i film (Kamenný kvítek režiséra Ptuška). BCG, bacil Calmettův-Guérinův — oslabený tuberkulózni bacil užívaný k přípravě očkovací látky pro akt. imunizaci (kalmetizaci) proti tbc. bdění, stav bdělosti — generalizovaná aktivace organismu, vycházející z nervového systému a charakterizovaná intenzivnějším průběhem řady fyziol. funkcí.
úterý 7. března 2017
Brabec Vladimír
Brabec Vladimír, *1934, č. herec; člen ND od 1959. Z rolí div.: Cyrano (Rostand. Cyrano z Bergeracu); televizních: 30 případů majora Zemana.
Apendicitida
apendicitida [-dy-tý-, lat.], appendicitis - zánětlivé onemocnění červovitého výběžku tlustého střeva (apendixu). Zánět může být omezen jen na apendix nebo může dojít k jeho proděravění s následným nebezpečným zánětem pobřišnice. Od zač. onemocnění je nutná hospitalizace, apendix [-dyks, lat.], cessus vermiformis — červovitý výběžek počáteční části tlustého střeva končící slepě. Chybně se nazývá slepé střevo.
čidlo
čidlo, snímač popudů; zařízení Jimž se libovolná fyz. veličina snímá a transformuje na veličinu jinou, nejčastěji cl. El. signál úměrný měřené veličině jc dále zesílen, popř. jinak upraven v el. obvodu (přenášeči) a je veden buď do měřicího přístroje (indikátoru) k přímému odečtení, nebo k tr-
Dháka
Dháka, angl. Dacca - hl.m. Bangladéše v deltě Gangy-Brahmaputry, 1,31 mil. obyv. Polit, a hosp. středisko státu. Prům. juty, bavlnářský, hedvábnický, sklář., gumárenský, sir-kařský, prům. hnojiv, energetiky. Dop. křižovatka. Univ. (zal. 1921), těch.; věd. výzk. ústavy.
pondělí 6. března 2017
De Gasperi Alcide
De Gasperi Alcide, 1881—1954, it. burŽ. politik; 1943 — 44 gen. tajemník Ki. dem. strany, 1944 — 46 a 1951 — 53 min. zahr. věcí, 1945-53 min. předseda.
Bontemps
Bontemps [-tam] Pierre, asi 1507 až asi 1570, fr. sochař; pro král. dvůr vytvořil mramorový reliéf čtyř ročních období (Fontainebleau) a náhrobek Františka I. (Saint-Denis), inspirované antikou a ovlivněné it. manýrismem. Bontok viz Igoroti.
Beijerinck
Beijerinck [bejerink] Martinus IVillem, 1851 — 1931, niz. botanik a mikro-biolog. Izoloval bakterie z kořenů bobovitých rostlin. Jeden z prvých průkopníků virologie.
Beckmann
Beckmann [bek-] Ernst, 1853 — 1923, něm. chemik; prof. univ. v Erlangen. Objevitel po něm nazvaného katalytického přesmyku ketoxymů (deriváty ketonů) vedoucího k substituovaným amidům kyselin (Beckmannův pře-smyk).
Antropologický typ
antropologický typ [řec.], soubor tělesných, tvarových i barevných znaků člověka, podle nichž se dělí lidská plemena na menší skupiny. Zákl. a. t. vyskytující se u europoidního plemene: např. alpínský, baltický, dinárský, me-diteránní, nordický. — Názory na třídění i nomenklaturu se různí; novější klasifikace se opirá o různé fyziol. znaky, např. o krevní skupiny, antropologie [řec.], věda o člověku, o jeho pův. a vývoji, o vzniku jeho plemen i o proměnlivosti stavby lidského těla. Tvoří přechod od morfologie a fyziol. člověka k dějinám (Engels). Dělí se na paleoantr. a hist. a., na a. etnickou, tj na studium lidských plemen a antr. typů, a na a. fyzickou, která studuje hl. lidskou onto-genezi a variabilitu člověka. — A. se začala rozvíjet již ve starověku v souvislosti s rozvojem anat. Jako samostatný obor však vznikla až v 18.st. (1775, Blumenbach). V.t. tabulka Historický vývoj antropologie, antropologie filozofická, směr a disciplína v součas. burž. filoz., soustřeďující se na ideál, interpretaci problémů člověka. Vyjadřuje spol. krizi v podobě mystifikace krizových jevů v osobnosti. Na misto společensko-hist. podstaty člověka staví jakýsi věčný, duchovní princip; rozklad burž. osobnosti vykládá jako výraz metafyzických konfliktů lidského bytí; na rozdíl od úsilí klasického burž. myšlení pochopit racionálně a humanisticky podstatu člověka je soudobá a. f. zaměřena agnosticky a iracionalisticky a často ústí v teologii. Kromě přímých představitelů (Scheller, Gehlen) proniká a. f. většinu soudobých burž. směrů, zvláště fenomenologii, existencialismus a personalismus. Revizionismus využívá a. f. k hlásání individualismu a subjektivismu.
Boy-Žeieňski
Boy-Žeieňski [boj-že-ň-] Tadeusz, 1874 až 1941 (popraven nacisty ve Lvově), pol. spisovatel a lit. kritik; prof. univ. ve Lvově, překl. a propagátor fr. liter., zvi. jejích pokrokových a reál. hodnot (Balzac). Autor studií o pol. a svět. liter., sat. veršů a šansonů.
neděle 5. března 2017
Bytové hospodářství
bytové hospodářství, jedno z nejmi, odvětví sociál, nár. hospodářství. Zabezpečuje hygienicky nezávadné a kvalitní bydleni a s ním spojené služby pro obyv. (dodávky tepla, elektřiny, plynu, odvoz odpadků aj.). B.h. tvoři veškerý sociál, bytový majetek.
Bat-jam
Bat-jam, prům. m. v Izraeli u Středozemního moře, 118 100 obyv. Prům. potr., chem., text., cementárenský. Batlle y Ordoňez [batlje -něs] José,
Blaškoviě Dušan
Blaškoviě Dušan, *1930, sl. herec; člen Nové scény v Bratislavě, 1971 až 1975 šéf její činohry. Představitel charakterních i groteskních typů. Z.um; (1972).
Caulobacter
Caulobacter [kau-bak-, řec.], rod bakterií zčeledi Caulobacteriaceae.Vyskytují se v půdě, sladké i mořské vodě. Hl. druhy např. C. maris, C. vibrioi-des.
Divadlo
divadlo, druh umění: jako jiné druhy um. je formou spol. vědomí, neoddělitelnou od života spol.. její hist. a kult. D. je napodobením jistých skutečností a dějů prostřednictvím herce (herců) s est. záměrem pro diváka. Div. představeni je syntézou řady složek, např. herectví, slovesného um., scénografie, hudby, režie, tance, různé reprodukční techniky. Za nejspecifič-tější z těchto složek bývá považováno herectví v nejrůznějších podobách, i když se může projevovat v různých formách: buď přímo (živý' herec), nebo prostřednictvím loutky, stínu ve stínovém div. apod. Div. žánry jsou hist. proměnlivé a jejich členění musí vycházet z relativnosti každého schématu. Např. členěni dané funkcí výrazových složek v celkové struktuře či charakterem realizace herecké složky, s kterým se dnes běžně pracuje (činohra, opera, balet), je poměrně pozdní (zhruba vzniklo v období barokního div. a ustaluje se v 19.st.). Různými přesuny a akcentaci složek vznikají pak další žánry (opereta, revue, pantomima, vaudeville, kabaret, estráda, varieté). Nejběžnější elementární členění žánru je dáno přítomností a podílem komického a vážného (komedie, tragédie). Smíšení obou poloh ve formě tragikomedie je známo už ze starověku. Existují žánrová členění podle nejrůznějších kritérií: podle tematického zaměření (dáno hl. tématem dramatu), podle rozsahu představení (aktovka, skeč, celovečerní hra, trilogie), podle charakteru jaz. prostředků (verš, próza), podle zaměření na sociální vrstvy obyv. (div. dvorské, lidové) apod. Pro svůj bezprostřední kontakt s divákem a často aktuálnost zobrazované problematiky představuje d. jeden z nejvíce spol. působivých um. druhů. Divadla sociál, státu jsou udržována z prostředků spol. a mají význ. polit, výchovné a est. poslání.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)